Představujeme vám českou pražírnu Acid Coffee přímo slovy zakladatelů: "Kyselý kafe od dvou syčáků, co extrahují kafe pěknou řádku let. Kavárna propojující dvě galerie současného umění, dobrý zvuk a libovou zahrádku ve dvoře."
Jednoho letního dne (2019) jsme šli s Danem přes Stross kolem „acid“ dvora a všimli jsme si, že už se tam něco děje. Vlezli jsme dovnitř a zjistili jsme, že se prostor rekonstruuje. Hned nás napadlo, že by bylo skvělý, kdybychom si to mohli pronajmout. Zaklepali jsme tam na kancl v prvním patře a zeptali jsme se, jestli mají někoho, kdo by kavárnu provozoval. V tu dobu ještě existoval jiný zájemce, ale docela rychle nám dali vědět, že to může být naše. První nájem jsme platili už v prosinci 2019, stavělo se pár měsíců, otvíračku jsme plánovali na březen 2020… Všichni víme, že to byl zrovna rozpuk první pandemie. Tak to si říkáš, když slyšíš ty první zprávy „Ježiš to by bylo vtipný, kdybychom neotevřeli, viď kámo?“ (smích) Takže jsme nakonec otevřeli 9. července 2020, který jsme kvůli první vlně pandemie získali, jsme samozřejmě velmi špatně využili a spoustu věcí dodělávali na poslední chvíli. Stali se nám pak právě nějaký průsery typu, že nám nestihli doschnout černý židle a někdo si na ně sedl (promiňte páru z @tasteofprague). (smích)
Dane, jaké byly tvoje osobní začátky s kafem?
S kafem se mi pojí tři silné události. První předávkování, sbalení mé ženy a ACID coffee.
Poprvý jsem se předávkoval kafem, když mi bylo 16 let na skautským táboře a nenapadlo nás nic lepšího, než vzít zahradní kroket a jít ho hrát do lesa mezi stromy a kapradí. (smích)
Druhý příběh je o mé ženě, kterou jsem sbalil na chodbě na vysoký, kde jsem po nalezení funkční zásuvky zapojil moji kapesní elektrickou plotýnku, umlel kafe a naservíroval ho ve dvou saké šálcích po dědovi, což udělalo na mojí ženu nezapomenutelný dojem. (smích)
Když se narodil Matěj (můj první syn), tak přestala kávová zábava ve svojí punkový formě a musel jsem začít regulérně vydělávat prachy, takže jsem nastoupil do @bellavidacafeprague. Pak jsem s Vojtou a Sugim otevřeli @yeskafestudio, kde jsem se seznámil i s Vojtou z AVU. Právě Vojta nás odkázal na tenhle prostor, ke kterému jsme se finálně dostali až po třech letech.
Vojto, jak jste se poznali s Danem a jaké byly vaše kafe začátky?
„S Danem jsme se poznali asi před deseti lety přes techno a kámoše. Nejdřív jsme spolu pracovali a pak i několik let bydleli na Vinohradech. Byl to takovej obrovskej trashovej byt na Římský (kde v kuchyni nebylo třeba topení, ale kamna) a pod náma a nad náma byly byty kamarádů. V jednom z bytů právě bydleli i Tomáš s Evičkou (naši fotografové), nad nimi byl takovej ostřejší privát a v podkroví byl apartmán Blanky Matragi. Fakt krutej barák. Tehdy mě poprvé Dan vzal do nějaký vinohradský kavárny, že tam dělají libový kafe, (že je v tom hodně robusty). V tý době jsem ho vůbec nepil, ale rychle jsem tomu propadl. (smích).
Naše kávové začátky byly hodně punkový, v sítotiskový dílně jsme si vařili kafe z @mama_coffee (čistou robustu). Vždycky jsme měli radost z toho, jak z tý moka konvičky teče ta kréma. Ten pocit byl, jak kdyby sis zarazila úplně zrezlou traverzu do pusy. A pak jsme spolu šli do @mujsalekkavy , kde jsme jim espresso vraceli s tím, že je moc kyselý a oni nám ho vstřícně uvařili znovu v domnění, že to bude lepší. Nebylo, ale to už byl jen krůček od našeho vlastního poznání, jak to s tím kafem vlastně je. Přimělo mě to si o tom něco přečíst, takže jsem se naučil dělat výběrový kafe přes anglický fóra, protože na českých nic nebylo.
Takže jsme začínali filtrovaným kafem, vozili jsme V60 a hario mlýnek na techno, kde jsme dělali kafe pro kámoše na baru. To nás vedlo k tomu, že jsme si pořídili svůj první větší stroj za 10k a pak už to jelo: Baron Prášil café, @cafeneustadt a pak chvíli sám i v @vejdiven , otevření @yeskafestudio …dokud nepřišel nápad ACID.“
