KOFIO MAG

Káva & klimatická změna

Časy, kdy se dalo o klimatických změnách pochybovat, či je přímo popírat, už jsou dávno pryč. Vědecká data jakékoliv námitky neochvějně smetla ze stolu a blahosklonně nabídla alespoň více verzí toho, co se v následujících desetiletích stane. Tyto různé scénáře (odborněji řečeno vědecké modely) popisují různě závažné vývoje klimatu, od citelných změn po hotové katastrofy.

7. Listopad
Rozálie
Rozálie Nováková

Jaké konkrétní změny to jsou ?

    Klima naší planety je nesmírně komplexní a provázané, stačí změna jen jednoho jeho faktoru, aby se spustila kaskáda změn, kterou ve výsledku pocítí i na druhé straně planety. Proto je náročné klima studovat, popisovat, modelovat – a také mu porozumět. Vědci se ale vesměs shodují na několika zásadních změnách, které nás čekají (a které pocítíme dokonce již mezi roky 2050–2080).

  1. Vyšší průměrná roční teplota

  2. Narušení srážkových režimů

    Zvýší se výskyt a variabilita extrémních událostí, jako jsou záplavy, požáry, sucha či hurikány. S tím souvisí i zvýšení hladiny oceánů kvůli tajícím ledovcům, extrémní snížení biodiverzity zvířat i rostlin a např. i vymizení všech korálových útesů.

  3. Méně stabilní teploty

    Budeme zažívat čím dál více extrémů – častější a delší vlny horka protkávané občasnými extrémně chladnými zimami a krátkodobými nečekanými výkyvy. Pro člověka schovaného v české kotlině možná plus mínus 2 °C a zvýšení hladiny oceánů není důležité, holt nepojede na dovolenou do již neexistujícího Amsterdamu, nýbrž zamíří do Alp. Bohužel se ale i takto vzdálená událost dotkne i nás a také naší kávy.

Vliv klimatických změn na Golfský proud

Až roztaje zaledněné Grónsko, oceány to zvedne o 7 metrů. Pokud se průměrné teploty zvýší o 1,5 °C, nastane to za 10 000 let. Pokud se ale zvýší o 2 °C a víc (což je pravděpodobnější), nastane to za 1 000 let. Nicméně, co má takové Grónsko společného s tropickými kávovníky? Tající led uvolňuje do slaného oceánu severního Atlantiku velké množství sladké vody, což zpomaluje Golfský proud. Ten má na starosti distribuci tepla v rámci celé planety a jeho zpomalení s sebou přinese hned několik dopadů:

  • Na severní polokouli se vzduch ochladí, zatímco na jižní oteplí.
  • Kvůli malému přísunu tepla se pod Grónskem vytvoří kapsa stále se ohřívajícího vzduchu, která lokálně sníží srážky a zvýší odběr tepla z oceánu.
  • V tropických oblastech se tímto zvýší srážky, v subtropech se sníží.
  • Narušením západoafrických monzunů nastanou v oblasti Sahelu a Amazonie kritická sucha.
  • Tato sucha naruší vznik východoasijských monzunů a tím zvýší akumulaci tepla v Jižním (Antarktickém) oceánu, což jen urychlí tání Antarktidy.

Kávovníky nečeká růžová budoucnost

Celá kaskáda změn přinese kávovníkům v různých částech světa různé nové podmínky, se kterými se budou muset vypořádat. Oblasti kolem pólů, rovníku a vlhké subtropy pocítí navýšení srážek, zatímco kolem obratníků a v suchých subtropických regionech se srážky výrazně sníží. Vlhké subtropy budou navíc trpět častějšími a extrémními záplavovými dešti a cyklóny pod vlivem sílící oscilace El Niño.