Až ze západní Javy se zastávkou v berlínské pražírně The Barn se k nám dopražila tato indonézská kávová zrnka, a nabízí nám šálek komplexních chutí. Na první dobrou se po vás vrhne mučenka se skořicí a možná troška cukrové třtiny. Nechte šálek trochu vychladnout a v šálku vám uzrají švestky a trocha rozinek. Ty vám nabídnou lehkou aciditu, která vykompenzuje sametovou texturu v ústech. A na závěr se s vámi doušek rozloučí s ocáskem citronového krému.
Historicky bylo standartní praxí v Indonésii zpracovávat kávové plody tzv. „wet hulled“ metodou, nebo v místní řeči giling basah. Tato metoda spočívá v odebrání povrchu, tedy slupky kávové třesně, ponechávaje zbytek plodu stále na zrnku. Takto oloupané kávové třešně podstoupí jednodenní fermentaci, během které dochází k rozložení dalších vrstev kávového plodu naléhajících na zrnko. Následně se zrnka omyjí a nechají se sušit po dobu dvou až tří dní. Tento proces se v Indonésii dobře ujal pro úsporu času a práce. Zároveň dobře fungoval ve jejím vlhkém prostředí.
Poslední dobou se Indonésií ovšem rozmáhají další metody, jako třeba suchá (naturální) metoda, kterou bylo zpracováno i toto kafčo. Eko Purnomowidi, který představuje hlavičku tamějšího producenta Klasik Beans, vybudoval infrastrukturu umožňující tento proces. Tato metoda otvírá indonézským kávám nové chuťové možnosti, a zároveň je šetřnější k životnímu prostředí, a to je jednou z priorit farmaření Klasik Beans.
- Nadmořská výška: 1200 až 1500 m. n. m.