Farmář

Kávovník je velmi citlivý vůči plísním, škůdcům, ale také klimatickým podmínkám. Proto ta chuťově nejlepší káva se pěstuje zpravidla v nadmořské výšce od 800 m n.m. do přibližně 2200 m n.m. V této nadmořské výšce se napříč zeměmi kávového pásu nachází ideální kombinace všech podmínek pro vypěstování té nejkvalitnější kávy. Tento fakt ovšem zdaleka neznamená, že kávovník neroste i v nižších oblastech.

Nejznámější druhy kávovníku jsou Coffea arabica a Coffea canephora neboli robusta. Oba druhy zahrnují mnoho odrůd, které neustále přibývají, základním rozdílem mezi těmito dvěma druhy však je jejich odolnost. O co robusta snese pěstování ve výrazně nižších nadmořských výškách a je i vůči chorobám a škůdcům mnohem odolnější, o to je chudší v chuti a je charakteristická spíše svými zemitými tóny. Oproti tomu arabika, která díky nižšímu obsahu kofienu, který působí částečně i jako odpuzovač na škůdce a plísně, je mnohem citlivější na podmínky. Odměnou je však mnohem bohatší chuť, která zahrnuje pestrou škálu chutí a aroma.

S ohledem na růst teplot napříč celým světem, jsou i farmáři postupně nuceni hledat řešení, jak pěstovat kvalitní kávu i v náročnějších podmínkách. Odpovědí na tento náročný úkol může být šlechtění odrůd, které si zachovávají z velké části chuťové kvality arabiky a zároveň odolnost vůči okolním podmínkám robusty. Díky neustálému výzkumu a testování nových odrůd se kávový svět neustále posouvá a umožnuje tak stále objevovat nové chutě.

Mezi chuťově nejcharakterističtější původní odrůdy arabiky patří jednoznačně typica, bourbon a geisha. Typica a bourbon se vyznačují svou plnou bohatou chutí s nízkou aciditou, a vyšlechtěných odrůd si tyto kvality zachovává. Oproti tomu geisha nabízí velice lehkou květinově sladkou chuť, kterou objevili a k dokonalosti dovedli v Panamě na farmě Hacienda La Esmeralda, kde se rovněž zabývají její kultivací.

V zemích jako je Kolumbie, Brazílie došlo ke kultivaci dalších odrůd, z nichž nejrozšířenějšími jsou: catuaí, caturra a mundo novo. Byť mají tyto nové odrůdy mnoho kvalit pro farmáře, jejich chuťová škála je nižší, než u původních. To ovšem neplatí pro odrůdy SL28 a SL34, které májí svůj původ v Keni. Tyto relativně nové odrůdy jsou ceněné pro svou charakteristickou ovocnou, šťavnatou chuť s bobulovitou aciditou.

Kávová zrnka se uchovávají separátně v tzv školce, kde je zajištěn jejich správný růst. Během klíčení probíhá stále selekce defektních rostlin, aby se zachovali pouze ty nejkvalitnější. Když jsou zrnka dostatečně vyklíčená, přesunou se do malých pytlů s kvalitní výživnou zeminou. Jakmile jsou kávovníky přibližně rok staré, vysadí se na plantáž, kde o rok později začnou plodit první kávové třešně.

Káva je často pěstována ve vyšších nadmořských výškách v poměrně strmém terénu. Aby bylo možné vypěstovat co možná nejkvalitnější kávu a farmáři tak měli možnost získat co největší příjem, jsou kávovníky sázeny v horizontálních řadách svahu. Tím je minimalizovaný sesuv půdy a zároveň si díky tomu půda zachová maximum živin. Přístupnost těchto plantáží je ovšem často možná beze strojů.

Kávové třešně nedozrávají všechny současně. Proto pokud chce farmář mít nejkvalitnější sklizeň, je nutné sklízet třešně ručně několikrát během sezóny. U méně chuťově výrazných káv se nejčastěji sklízí káva pomocí strojů, které sklidí všechny třešně najednou včetně defektních a často mohou poškodit i samotný kávovník. Oproti tomu ruční sběr umožňuje vybrat vždy pouze kvalitní a zralá zrnka, která jsou následně shromážděna v mycích stanicích, kde se dál třídí a zpracovávají.