Kávovník

Kávovník (coffea), patřící do čeledi mořenovitých (rubiaceae), je rostlina, která se dá označit jak za keř, tak za strom, jelikož některé druhy mohou dorůstat výšky až 10 m. Do rodu coffea patří více něž 100 druhů stromů a keřů, které se pěstují ve více než 70 různých zemích. Původem pochází tato rostlina z východní Afriky a Arabského poloostrova.

Plodem kávovníku je tzv. Kávová třešeň, která v sobě obsahuje kávová zrnka. Kávové třešně se dají jíst, ovšem dužina tvoři pouze malý podíl kávové třešně. chuť kávové třešně je podobná naší pouze s jemným nádechem do tropického ovoce. Třešně se využívají hlavně pro následné zpracování kávových zrnek, ale částečně se také využívá slupka. Samotné slupky se suší a následně je možné je koupit jako Cascaru. Kávové třešně mohou mít různé barvy podle odrůdy např.: červenou, žlutou, oranžovou, modrou nebo černou.

Kávové zrno je semeno kávové třešně. Každá třešeň má obvykle dvě semena. Přibližně 5-10% každé sklizně tvoří tzv. perlová zrna (anglicky peaberries), což je označení pro kávová zrna, která se v třešni nachází po jednom. Někteří se domnívají, že tato kávová zrna mají lepší chuť, jelikož všechny živiny z kávové třešně jsou v takovém případě koncentrovány v jediném zrnku.

Rod Coffea zahrnuje více než 100 druhů keřů a stromů, pro konzumaci kávy se však využívá pouze několik druhů. Mezi veřejností nejznámější Coffea arabica, ze které se ve většině případů vyrábí výběrová káva. Na trhu nejrozšířenější Coffeaa canephora (známá jako robusta), která do nedávné doby byla výhradně používaná pro tzv komoditní kávu, dnes už se ale můžeme setkat i s tzv. výběrovou robustou. Třetím komerčně významným druhem je Coffea liberica, ačkoliv na celosvětovém trhu tvoří pouze zlomek produkce. Najdeme ji převážně v Asii, kde byla v 19. století představena jako alternativa kávy arabica odolná vůči plísním. Posledním využívaným druhem a také nejméně známým je Coffea stenophylla. Jedná se o ohrožený volně rostoucí druh, jehož plody po uzrání mohou mít až černou barvu. Díky své odolnosti vůči suchu i nízkým teplotám může přispět k řešení budoucnosti pěstování kávy.

Kávovník se pěstuje v tropickém a subtropickém pásmu, konkrétně mezi 25. severní a 30. jižní rovnoběžkou. Tato oblast je známá jako tzv. Kávový pás. V této oblasti je dostatečná teplota, úrodná půda a srážky. Ideálním místem pro kávovník je ve stínu větších stromů, kde na něj nedopadne přímé slunce, proto většina farmářů musí na své farmě udržovat také vegetaci, která kávovník ochrání.
Kávovník se rozmnožuje svými zrny, které se nechávají naklíčit v lehké, výživné a kyselé půdě po dobu 3-4 týdnů. První úroda se může sklízet po 3-4 letech. Farmáři mohou kávová zrnka sklízet jednou ročně, v některých polohách častěji. 
Rostlina kávovník může mít zároveň drobné květy, nezralé plody i zralé třešně, i toto je jedním z důvodů, proč se často kávové třešně sklízí ručně.

Káva se sklízí různými způsoby v závislosti na velikosti farmy, relativní rovnosti terénu, druhu kávy a místních kulturních tradicích. Řada velkých farem používá tzv. řádkové česání (strip picking), kdy buď stroje nebo česači sklidí veškeré třešně v jednom řádku. Zrna jsou následně tříděna dle zralosti, přičemž se využívá celá řada metod, např fermentační nádrže, v nichž se nezralé třešně oddělují pomocí vodních kanálů. Řada producentů výběrových káv a farmářů, které mají malé nebo kopcovité farmy využívají tzv selektivní česání. tato metoda se obecně považuje za kvalitnější, jelikož česači jsou vyškoleni k tomu, aby sbírali pouze zralé třešně. Postupně se česači vrací ke sběru a tak veškerá úroda je sklizena v období plné zralosti.